aktualizováno: 18.09.2010 07:34:48
SOFIE
Naše cesta |
|
Naše cesta...
Jako 6sti letou holku mě poprvé ke koním přivedla má starší sestra, s tím, že ona
si zajezdí na jízdárně a mě si někdo vezme na lonž, jenže jedno povození pro mě nebylo dost a já chtěla s koňmi pokračovat. Docházela jsem nadále do (v té tobě) ještě jezdecké stáje v Šestajovicích. Tam mě seznámili se vším, co ke koním patří, od čištění koně až po kydání a od učení jízdy na lonži až po první vyjížďku do lesa :)..Postupem času jsem začala jezdit a starat se o koně soukromníkům. Bohužel se vždycky nějaký ten koník s majitelem odstěhoval a nebo majitel koně prodal. Když mi bylo 10 už ve stáji nebyl nikdo, kdo by potřeboval někoho, kdo by se mu o koně občas postaral, tak jsem docházela ke kamarádce, která měla kobylku doma. U ní jsem byla zhruba rok, dokud se mi neozvala kamarádka znovu ze Šestajovické stáje, že jedna holčina hledá někoho, kdo by se jí kvůli jejímu minimálnímu času chodil starat o koně. Neváhala jsem a hned jsem se šla s majitelkou koně dohodnout. Byl to krásný ryzák Lord s bílou lysinkou a ponožkami.S Lordem jsme trénovali na endurance,byla jsem u něho denně a opravdu jsem si ho zamilovala. Jezdila jsem ho do svých 13 let, protože poté co shodil jeho majitelku a utekl, ho prodala :(..Byla to pro mě hrozná rána, ale bohužel jsem s tím nemohla nic udělat, než jen smutně přihlížet. Tudíž mi nezbylo nic jiného než shánět něco nového, což se mi podařilo rychle. Další má kamarádka jezdila ve stáji v Třebohosticích, tak mi nabídla, že by nebyl problém aby mi to tam také domluvila. Byla to menší rodinná stáj, která měla 4 anglické plnokrevníky a koně vlastnili úžasní lidé. Anglický plnokrevník- Jak jinak než, že jsme trénovali na dostihy, pro mě to bylo naprosto něco nového, krátké třmeny, malá sedýlka ,koně se museli daleko více držet, ale postupem času mi to přišlo naprosto přirozené. V Třebohosticích jsem jezdila do svých 16let, pak už kvůli škole a málo času se docházení do stáje omezovalo na minimum až úplně vymizelo. Tudíž jsem tak 3x týdně zašla ke kamarádce o které jsem se tu již jednou zmiňovala, že má kobylku doma. No jenže kamarádka nebyla zrovna andílek a kvůli škole a dalším věcem jí kobylku rodiče prodali. Šla jsem se tedy zase optat do Šestajovické stáje, tam mi bylo bohužel řečeno, že každý soukromník má o koně již postaráno. Dívala jsem se všude po internetu, ale v dnešní době už většina lidí chce za postarání o jeho koníka měsíčně nějakou finanční částku, tak jsem si řekla “na co platit 2000Kč/měsíčně za to, že se někomu postarám o koně, když si mohu připlatit 1000Kč a můžu mít v Šestajovicích ustájeného koně vlastního”. Začala jsem tedy hledat, brouzdala jsem po všech možných inzercích s koňmi s tím, že by jsme koníka pořídili až na jaře/2009. To bych ale nesměla narazit na inzerát v tomto znění- ČT klisna nar. 26.4.2008: jménem Sofie, otec: Shagya V.CZ Salim několikanásobný vítěz Národní přehlídky Sh-A z matky: Maria ,tm. Bělka,komunikativní,zvyklá na ošetřování,kvalita. + foto.. To byla prostě láska na první pohled, okamžitě jsem musela na inzerát odpovědět - Dobrý den, chtěla bych se zeptat na cenu kobylky Sofie.?Předem děkuji za odpověď Andrea, asi za dva dny mi přišla netrpělivě očekávaná odpověď Dobrý den, omlouvám se, že píšu až teď,ale nedoslala jsem se na mail..Cena Sofinky je 40.000,-Kč.V případě zájmu mě prosím kontaktujte na tel č. *** *** *** S pozdravem Gábina Antonová. Psaní a domluva dále pokračovala. No jo, jenže otázka byla kde sehnat najednou 40.000,-. Napadlo mě jedno, domluvit se s Gabčou,zda by bylo možné v den, kdy se na Sofinku přijedeme podívat zaplatit prvních 20.000 ,- a až by jsme si pro ní jeli, tak zaplatit druhých 20.000,- Gábinka nám vyhověla, tak jsem měla jeden nelehký úkol a to, poprosit starší ségru o půjčení 20.000,-. Telefonát ségře zněl asi takto- “Ahoj ségra, prosim tě sedni si :D, ona že tedy už sedí a co jsem zase provedla, říkám nic jsem neprovedla, jen potřebuju půjčit 20.000,-, odpověď zněla “si se snad po****a ?! :D”. Ale nakonec to dobře dopadlo a ségra nám je půjčila, za co jsem jí nesmírně vděčná. 24.10.08 jsme se s mým přítelem,sestrou,jejím přítelem a dětma jeli na Sofinku podívat Start- Šestajovice a Cíl- Plzeň Nebílovy cca 130km, ale stálo to za to :). V Plzni jsme složili první zálohu, podepsali smlouvu, poňuchali se se Sofinkou a jelo se zase domů, Samozřejmě, že bych si nejradši Sofinku odvezla už v ten den, ale před sebou jsme toho měli ještě spoustu. S přítelem jsme začali chodit na brigádu aby jsme do 25.10.08 mohli jet pro Sofinku a zaplatit druhou splátku, byli jsme v práci každý víkend od nevidim do nevidim a za to mému Marečkovi tisíckrát děkuji. Nemohla jsem se toho data dočkat, zařídili jsme dopravu a když už konečně bylo 24.10.08, tak jsem ani nemohla dospat a vstávala jsem o 5 ráno :). Bylo 7:00 hod a konečně se vyjelo. Dorazili jsme do Plzně pozdravili jsme se s Gabči úžasnou rodinou, zaplatili jsme druhou zálohu a šel se nakládat ten náš poklad :). Nakládání proběhlo naprosto bez problému, cesta ani nemluvim, Sofinka byla jak starej profík :).. Asi po 2hodinách cesty jsme dorazili do Šestajovic kde na Sofču čekalo 13ti členné stádo a nový box. Vyložili jsme jí, ona se očuchala s koňmi a zavedli jsme jí do boxu, ten den jsme za ní šli asi 5x :). Asi týden až 14dní byla Sofinka puštěná mimo výběch, aby se s koňmi pořádně očuchala a seznámila, pak jsme jí pustili do výběhu mezi ostatní. Je pravda, že z počátku jí moc nepřijali, nikdo tam nebyl ve stejném věku a jen jedna kobylka tam byla po hříběti a ta se jí ujala, postupem času Sofinka zapadla ke všem, ale největší kámoškou se jí stala 3letá kobylka Haflinga Elizabeth-Lee (mimochodem ona jí z počátku neměla ráda nejvíce :) a nikdo si nemyslel, že by z nich někdy mohla být nerozlučná dvojka jako je teď. Sofinka už si ve stádě vytvořila svojí autoritu a teď je to ona, která se šklebí na nového přírůstka stáda :).Momentálně si Sofča užívá puberťáckého období a troufám si říct,že se má víc než dobře :) Nás čekalo další kolo vydělávání :D.. Aby jsme 20.000,- vrátili ségře, což nám ulehčili rodiče tím, že 10.000 nám dali, takže mým rodičům také mockrát děkuji. Teď už máme placení za sebou a nelitujeme toho, že jsme se do koupě vrhli dřív, než jsme chtěli, protože Sofinka je ten můj už konečně splněný sen. Ještě jednou bych chtěla poděkovat přítelovi za VŠE co pro mě udělal. Sestře, za její velkou pomoc a ochotu. Švagrovi, za jeho čas a přepravu. Rodičům, za podporu.Gabče a její celé rodině za Sofinku :) |
